Druhy dřeva a jejich využití

Dřevo je od nepaměti oblíbeným materiálem. Obklopuje nás v každodenním životě. Zahradní stavby, exteriérový a interiérový nábytek, doplňky a dekorace či mnohé jiné dřevěné výrobky, které denně využíváme, jsou důkazem, že ani dnes dřevo neztratilo na atraktivnosti. Dobré fyzikální, estetické i technologické vlastnosti z něj dělají oblíbený a velmi často využívaný materiál ve stavebnictví, řezbářství ale i umění. Podívejte se spolu s námi na mnohé zajímavosti ze světa dřevin.

Co v článku naleznete:

• Historie dřevěných staveb
• Listnaté stromy – charakteristika a využití
• AKÁT
• BUK
• BŘÍZA
• TŘEŠEŇ
• DUB
• JABLOŇ
• JASAN
• JAVOR
• LIPA
• OLŠE
• OŘECH
• TOPOL
• Jehličnaté stromy – charakteristika a využití
• BOROVICE
• JÍDLE
• MODŘÍN
• SMRK
• Těžba dřeva
• Je třeba povolení k mýtné těžbě dřeva?
• Jak probíhá proces u nás? 
• Naše nabídka

Je i pro vás dřevo ztělesněním tradice a kultury? Vnáší kus přírody do našich příbytků, vytváří příjemnou a harmonickou atmosféru a zútulňuje prostor. Je nejen stavebním materiálem, ale také nadčasovým doplňkem. Jedinečnou vlastností, která jej odlišuje od ostatních stavebních materiálů, je jeho specifičnost. Vzhledem k množství druhů dřevin se liší zbarvením, strukturou, vlastnostmi i využitím. Na Zemi existuje více než 23 tisíc různých druhů stromů. A to je opravdu vysoké číslo, které nám dává příležitost využít široké škály barevnosti a textur dřeva.

Věděli jste, že se barva dřeva odvíjí i od tvrdosti dřeviny? Obecně platí, že tvrdší dřevo je tmavší než měkčí. Nejtmavším dřevem na světě je eben a nejsvětlejším dřevem cesmína.

Historie dřevěných staveb

Dřevo se využívá již po dlouhá staletí a i dnes si udržuje pozici významného stavebního materiálu. Důkazem jeho dlouhé historie jako stavebního materiálu na našem území je lidová architektura, dřevěnice na vesnicích či domky ve skanzenech. Napadá vám například skanzen Vysoký Chlumec či Valašské muzeum v přírodě? Přesně ty jsou skvělým příkladem! Dřevěné domky v nich stojí již po několik deset či století.

Dřevodomy, dřevěné chaty, domky či altány jsou dnes poměrně poptávaným produktem. Jsou to sofistikované stavby s mnoha možnostmi využití. Kam až sahá jejich historie?

Střední Evropa je oblast mimořádně bohatá na dřevěné stavby. Jen málokde najdete tak vysokou koncentraci dochovaných historických dřevěných staveb či objektů na tak malém území. Proč se na tomto území dřevo využívalo mnohem více, než jiné materiály? Prvořadým faktorem, který ovlivňoval volbu materiálu, byla v minulosti zejména snadná dostupnost a opracovatelnost dřeva. Zároveň i technologické a estetické funkce dřeva sehrávaly a stále hrají významnou roli (nejen) ve stavebnictví.

Jen před pár lety archeologové objevili stavbu, která je považována za nejstarší zachovanou dřevěnou konstrukci na světě. Jedná se o malou dřevěnou studnu objevenou u Ostrova v Pardubickém kraji. Letokruhy na dřevě datují původ studny do let 5256 – 5255 před naším letopočtem. Nejstarší opracovaná dřevěná konstrukce na světě má tak více než sedm tisíc let.

V minulosti mezi časté dřevěné stavby na našem území patřily dřevěné srubové obytné domy, stodoly, seníky, kůlny, koliby, hospodářské budovy či technické stavby, jako například mlýny či sýpky. Dřevěné stavby měly většinu podobu srubových domů a stavěly se bez základové konstrukce. Dům byl obvykle položen na plochých masivních kamenech, které přenášely váhu obvodové konstrukce do půdy. Důkazem využívání dřeva jako stavebního materiálu na našem území jsou nejen zmíněné dřevěnice, ale také dřevěné kostely, které se dochovaly z 15. století. Stavěli je vesničtí tesaři inspirovaní sakrální městskou architekturou.

Pod kategorii dřevěné stavby však nespadají jen výše zmiňované budovy. Dřevěnou stavbou může být i altán. Altány jsou již po dlouhá staletí jedny z oblíbených exteriérových staveb. Jejich původ sahá až období před pěti tisíci lety.

Věděli jste, že samotné slovo altán (v angl. „gazebo“) je spojením slova „gaze“ a latinské přípony „ebo“ a v překladu znamená „budu hledět“?

Tento překlad je v podstatě i charakteristikou samotného altánu. Jeho častou funkcí je totiž sloužit jako místo, které umožňuje vychutnávat si pohled na okolní krajinu. I altány prošly během historie svým vývojem. Milovali je staří Egypťané, Římané, Řekové ale i Peršané. Ve středověku byly oblíbeným místem k odpočinku v zahradách a dnes jsou moderní zahradní altány běžnou součástí mnoha zahrad a pozemků. Chtěli byste vědět víc o původu altánů? Přečtěte si náš článek!

Dřevěné stavby se však nestavěly jen na našem území. Jejich výhody a benefity znaly v minulosti i v jiných koutech světa.

Přibližně 25 let před naším letopočtem Viturbio, římský architekt a inženýr, napsal rozsáhlé dílo o architektuře a technikách stavění v Římě. Kromě poznámek o astronomii, slunečních hodinách či stavebních technikách a materiálech obsahuje práce také první popisy složení, vlastností a způsobů využití dřeva. Přestože starodávné civilizace jako Římané, Řekové či Egypťané v nás evokují honosnost a hned si představíme budovy z cihel či mramoru, v civilní architektuře to bylo právě dřevo, které se využívalo nejčastěji.

Vnímání dřeva jako cenného stavebního materiálu je intenzivní i v zemích severní Evropy, zejména ve Skandinávii, kde bylo dřevo vždy hlavním stavebním materiálem, vysoce ceněným svými izotermickými vlastnostmi. Srubové domy představují nejstarší stavební styl. I když dnes jsou sruby rozšířeny a populární téměř po celém světě, v minulosti šlo o typické domy Skandinávců, Rusů a obyvatel jiných částí severní Evropy.

V závislosti na různých druhů dřeva se odvíjí i jeho využití. Jednotlivé druhy dřeva se rozlišují strukturou, zbarvením ale také vlastnostmi.

Zajímá vás, jakým způsobem lze určit daný druh dřeva? Chtěli byste zjistit, z jakého dřeva je vyroben váš nábytek či dřevěná stavba? Ještě před tím, než se společně podíváme na jednotlivé druhy listnatých a jehličnatých dřevin, se můžete zastavit u způsobů určování druhů dřeva, o kterých se dočtete v tomto článku.

Teď, když už víte, co je tangenciální řez či stržňové paprsky, pojďme se podívat na jednotlivé druhy dřevin a možnosti jejich využití.

Listnaté stromy – charakteristika a využití

AKÁT

Charakteristika

Akát je nejstabilnější a nejpevnější dřevina rostoucí v našich zeměpisných šířkách. Akátové dřevo je tvrdé a častá je i jeho výrazná kresba. Mohou se na něm vyskytnout struktury jako široké tangenciální letokruhy, husté radiální struktury i komplikované obrazce. Jedná se o kruhově-pórovitou dřevinu s obsahem pryskyřice, barviv a minerálních solí. Akátové dřevo se vyznačuje velmi dobrými technickými a biologickými vlastnostmi. Nechráněné a neimpregnované akátové dřevo vydrží v průměru 40 let. Pod střechou se jeho životnost zvyšuje na v průměru 100 let, pod vodou na 300 a vždy suché vydrží i 500 let. Má dekorativní strukturu, která je typická širokou škálou barevností a kreseb. Akátové dřevo škáluje od vanilkové přes odstíny žluté, oranžové a načervenalé až po odstíny šedo zelené a hnědé.

Využití

Akátové dřevo se převážně využívá na výrobky, které vyžadují vysokou odolnost vůči povětrnostním podmínkám a vnějším vlivům či dřevokazným škůdcům. Dřevo akátu je velmi vhodné pro využívání v exteriéru. Vyrábějí se z něj výrobky, u kterých je cílem udržet co nejvyšší odolnost a tím i životnost. Z akátového dřeva se kromě tradičních výrobků vyrábějí i truhlářské a nábytkářské výrobky či parkety, výjimkou není ani zahradní nábytek, terasová prkna či fasádní obklady.

BUK

Charakteristika

Bukové dřevo patří k nejznámějším a nejpoužívanějším. Buk je v našich končinách poměrně rozšířenou dřevinou a má velký hospodářský význam. Bukové dřevo se řadí ke středně těžkým a tvrdým dřevům, je mírně pružné a snadno se opracovává. Obsahuje lignin, díky čemuž je po zahřátí dobře tvarovatelný. Zároveň se dobře povrchově upravuje. Tyto vlastnosti z něj dělají materiál vhodný ke zpracování. Menší nevýhodou však je, že ve vlhkém prostředí může bukové dřevo nabobtnat. Bukové dřevo rychle schne, ale intenzivně sesychá a často se v něm vytváří tzv. „nepravé jádro“, čímž se stává náchylnější k napadení dřevokazným hmyzem. Bukové dřevo se vyznačuje hnědo-růžovou, narůžovělou, krémovou či bílou barvou bez výrazných letokruhů.

Využití

Díky své ohebnosti se bukové dřevo často využívá k výrobě ohýbaného nábytku, konstrukčních rámů čalouněného nábytku či dokonce pracovních nástrojů nebo sportovních potřeb. Bukové dřevo se dobře lepí a takové lepené bukové dřevo se využívá také k výrobě schodů a podlah. Využívá se dokonce i v potravinářství, například při výrobě dřívek k nanukům, vařeček či prkének na krájení.

BŘÍZA

Charakteristika

Poznávacím znamením břízy je její bílá kůra s občasnými černými fleky. Bříza je nenáročná dřevina, která roste téměř všude. Díky tisícům okřídlených plodů se rychle množí a dokáže se dostat i na místa, kam jiné stromy ne, jako například na vrchy starých komínů či střechy paneláků. Březové dřevo je pevné, středně tvrdé a lze jej snadno ohýbat. Může však podléhat povětrnostním vlivům, zejména dešťům a je náchylné k navlhnutí a napadení houbami. Dřevo břízy se vyznačuje světlou, většinou bílou barvou, která se v závislosti na podmínkách a prostředí, kde bříza rostla, může měnit. Pokud bříza rostla ve vlhkém prostředí, může se kolem její dřeně objevit tmavě hnědý až černý pruh.

Využití

U výrobků z březového dřeva se často ponechává i jeho kůra jako unikátní prvek. Březové dřevo se využívá zejména v řezbářství a soustružnictví a vyrábějí se z něj například vázy, svícny, dřevěné solničky či pepřenky. Z březového dřeva lze vyrábět i pěkné misky. Březové dřevo lze využít také jako součást stylového nábytku či doplňků.

TŘEŠEŇ

Charakteristika

Kromě chutných plodů třešně lze využívat také její dřevo. Vyznačuje se tvrdostí, pružností a lze jej snadno opracovávat. Dřevo třešně je třeba chránit před přímým slunečním zářením, jinak se může stát, že ztmavne. Co se týče zbarvení, jádro třešňového dřeva má červenohnědou barvu připomínající mahagonové dřevo a bělová část je spíše smetanová až růžová.

Využití

Cena třešňového dřeva je o něco vyšší, proto se nezvykne používat k výrobě masivních konstrukcí. Častěji se využívá k výrobě uměleckých předmětů a výjimkou nejsou ani dřevěné podlahy či vykládané kazetové stropy. Třešňové dřevo je oblíbené i při dekoračním dýhování a využití nachází také v řezbářství či sochařství.

DUB

Charakteristika

Dubové dřevo je trvanlivé a vyznačuje se pevností a houževnatostí. Je na něm spatřovat výrazné letokruhy a stržňové paprsky. Dubové dřevo je vhodné pro úpravu dlátem, dobře se lepí i moří. Dub je známý zejména pro svou pevnost a trvanlivost, i proto je jeden z nejžádanějších druhů dřeva. Jedná se o odolnou dřevinu, která zvládne i náročné povětrnostní vlivy či působení vody. Dobře odolává střídání sucha a vlhka. Zbarvení dubového dřeva je světle hnědé s tmavě hnědým jádrem.

Využití

V minulosti se dubové dřevo využívalo tam, kde bylo potřeba zajistit odolnost vůči vnějším vlivům jako například u mlýnských kol, mostů či lávek. Dnes se využívá také k výrobě velmi kvalitního a drahého nábytku z masivu.

JABLOŇ

Charakteristika

Dřevo jabloně je obtížné, tvrdé, pevné a ohebné. Schne pomalu a vyznačuje se dobrou opracovatelností. Nevýhodou této dřeviny je náchylnost k sesychání a praskání při jejím třepení a sušení. Barva jabloňového dřeva se může různit od odstínů krémově hnědé, žluté přes oranžovou a růžovou až po červenou.

Využití

Dřevo jabloně lze využívat při výrobě nábytku, zejména v případech, kdy je kladen velký důraz na odolnost. Může se jednat o stoly, dveře či schodiště. Využívá se také v řezbářství a soustružnictví. Napařením získává jabloňové dřevo teplý načervenalý odstín.

JASAN

Charakteristika

Tato dřevina se vyznačuje velmi dobrou pružností a opracovatelností. Jasan nabízí širokou škálu textur a kreseb. Jedná se o velmi pružné dřevo, které je s pomocí páry velmi snadno ohýbatelné. Zařazuje se mezi světlé odrůdy dřevin a má smetanově bílou barvu se světle hnědým jádrem.

Využití

Jasanové dřevo se skvěle hodí k výrobě ohýbaného nábytku a na výrobky, které přicházejí do kontaktu s potravinami, jelikož nemá výraznější chuť ani vůni. Využívá se i k výrobě dřevěných obkladů, podlah či sportovního náčiní, jakými jsou například sáňky či hokejky.

JAVOR

Charakteristika

Anatomickou stavbou se javor podobá buku, má také podobnou hmotnost a hustotu. Javorové dřevo však pracuje o něco méně. Patří mezi jednu z nejsvětlejších tuzemských dřevin. Vyznačuje se smetanově slonovinově krémovou až bílou barvou a nemá barevně odlišené jádro.

Využití

Javor je dřevina, která se využívá ve formě masivu i dýh. Může se z něj vyrábět nábytek, jako postele, stůl, židle, ale i obklady interiérových stěn. Využití nachází také v řezbářství na výrobu hraček či drobných užitkových předmětů.

LIPA

Charakteristika

Lipové dřevo je měkké a snadno se opracovává. Má hustou strukturu, což vede k nízké náchylnosti ke třepení. Výhodou je, že po vysušení lipové dřevo nepodléhá vysychání, dobře se lepí, moří i barví. Patří však k méně trvanlivým druhům dřevin. Nemělo by přicházet do kontaktu s přímým sluncem a bez vhodné ochrany ho často napadají červotoče. Zbarvení lipového dřeva je světlé, obvykle bílé až šedavé barvy.

Využití

Lípa, podobně jako jasan, se využívá na výrobky, které přicházejí do styku s potravinami, jako například misky či nádoby. Využívá se i k výrobě hraček či bižuterie. Lípa má své umístění také v uměleckém řezbářství a truhlářství.

OLŠE

Charakteristika

Olšové dřevo je měkké, méně kvalitní a má nižší životnost. Ve vodním prostředí však ztvrdne a je velmi trvanlivé. Vyznačuje se dobrými obráběcími vlastnostmi a dobře vzdoruje vlhku a udržuje si stálý tvar. Dobře se lepí a barví a vyznačuje se nižší cenou. Snáze však podléhá hnilobě a při zvýšené zátěži se může nechtěně ohýbat. Olšové dřevo je typické načervenalým odstínem podobným jantaru.

Využití

Vzhledem k nižší ceně se olšové dřevo využívá jako imitace jiných dřevin u začínajících řezbářů. Kvůli své ohebnosti se využívá převážně na menší a kompaktnější kousky nábytku, ale i hračky či hudební nástroje.

OŘECH

Charakteristika

Ořechové dřevo je v našich končinách poměrně dostupné. Vyznačuje se tvrdostí a typickou kresbou, díky které je poměrně ceněno. Ořech má dobré ohýbací vlastnosti a dobře se opracovává. Jedná se o trvanlivou a odolnou dřevinu s bělosivým zbarvením a tmavě hnědým až tmavě červeným jádrem.

Využití

Na ořechovém dřevě se snadno tvoří promáčknutí, proto se využívá převážně na menší části nábytku. Vzhledem ke své výjimečné barvě se uplatňuje i v uměleckém řezbářství a truhlářství na dýhování či vykládání.

TOPOL

Charakteristika

Jedná se o rychle rostoucí měkkou a lehkou dřevinu, která neuvolňuje pryskyřici a málo pracuje. Vyznačuje se dobrou savostí a tím se také dobře lepí a moří. Dřevo topolu se podobá lipovému, vyznačuje se šedobílým zbarvením bez výrazných letokruhů.

Využití

Topol se často využívá k výrobě nábytků. Důvodem je jeho dobrá schopnost přijímat lepidlo a zároveň málo pracuje. Kromě toho se z topolového dřeva vyrábějí i obklady v suchých saunách. Výjimkou není ani výroba domácích potřeb.

Jehličnaté stromy – charakteristika a využití

BOROVICE

Charakteristika

Borovice patří mezi dřeviny s nižší hustotou. Obsahuje množství pryskyřice, která jí zajišťuje delší trvanlivost na vzduchu i ve vodě. Vydrží také na místech, kde se střídá sucho a vlhko, teplo a chlad. Jedná se o lehkou a pružnou dřevinu. Je žádaná i pro svoji bohatou kresbu letokruhů. Vyznačuje se vysokou odolností vůči povětrnostním vlivům, červotočům či dřevokaznému hmyzu. Bělová část má smetanově bílé zbarvení a jádro je oranžově hnědé.

Využití

Borové dřevo má široké průmyslové využití. Vyrábí se z něj nábytek, trámy, okna, dveře, podlahy, ale také exteriérové prvky, jakými jsou například zahradní stavby. Pro vysoký obsah pryskyřice se využívá také v chemickém průmyslu.

JÍDLE

Charakteristika

Jedle je měkký, lehký a pružný typ dřeviny, která se dobře opracovává, štěpí, moří ale hůře impregnuje. Využití jedlového dřeva je limitováno výskytem suků. Má menší obsah pryskyřice, proto je i její odolnost o něco nižší. Při poškození kůry ze stromu vytéká tekutina, která se také nazývá pryskyřice a využívá se v léčitelství. Jedlové dřevo má žlutohnědou barvu s načervenalým nádechem bez výrazného jádra.

Využití

Mladé jídle se často využívají jako vánoční stromky. Jedlové dřevo se využívá ve stavebnictví, nejčastěji než stavební řezivo. Používá se k výrobě střešních konstrukcí, rámů dřevostaveb či oken, balkonů nebo schodišť.

MODŘÍN

Charakteristika

Modřínové dřevo je mimořádně odolné a trvanlivé. Svými vlastnostmi předstihuje borové i smrkové dřevo. Typickou vlastností je také jeho snadná opracovatelnost. Modřínové dřevo se suší pomaleji, někdy se může zdeformovat či popraskat nebo může dojít k vytékání pryskyřice. Má žlutohnědou běl a červenohnědé jádro a vyniká i svojí texturou

Využití

Modřín se využívá k výrobě masivního nábytku, schodů či zábradlí. Kromě toho se z něj vyrábějí také terasové podlahy, fasádní obklady či šindele.

SMRK

Charakteristika

Jedná se o pevnou a pružnou dřevinu. Smrkové dřevo má jasně vyobrazené letokruhy a je typické svým leskem. Po vysušení dřevo smrku obsahuje větší podíl vzduchu než borovice či jedle, a proto se skvěle hodí jako tepelný izolant. Vyznačuje se smetanově bílou, žlutou až hnědou barvou bez viditelného jádra

Využití

Využití nachází smrkové dřevo především ve stavebnictví. Vyrábějí se z něj dřevěné chaty, sruby, domky či altány. Kromě toho se využívá k výrobě trámů, krovů a bednění či podlahových desek nebo hranolů.

Těžba dřeva

Než se dřevo dostane do našich příbytků či zahrad, projde poměrně dlouhou cestou. Od momentu, kdy je zasazen strom přes jeho kácení, následné technologické zpracování dřeva, jeho schnutí, ošetření a příprava k prodeji, až po výrobu a nákup daných produktů a výrobků. To je jen krátké a stručné shrnutí toho, co všechno se se dřevem musí udělat, než se stane nábytkem, zahradním domkem, podlahou či hudebním nástrojem.

V souvislosti s dobou provedení se těžba dřeva dělí na následující druhy:

• Předmýtní těžba – je základem péče o rostoucí les. Zahrnuje probírky za účelem zvýšení kvality lesa, kdy se vyřezávají nevhodně rostoucí stromy. Někdy se tento druh těžby nazývá také výchovná těžba.
• Mýtní těžba – provádí se poté, co stromy dosáhnou mýtního věku.
• Nahlodilá těžba – provádí se po pohromách, vichřicích či napadení lesa škůdci, cílem je odstranění poškozených stromů.

Vlastík lesa může těžit teprve tehdy, když stromy dosáhnou zmíněného mýtního věku. Minimální věk mýtního porostu musí být alespoň 80 let. V tomto věku již nedochází k přirůstání dřevní hmoty a strom a i celý les je náchylný ke vzniku a šíření chorob či množení škůdců. Mýtný věk je doba, která se u různých druhů dřevin liší, například u smrků a borovic je to 80 let, dub má mýtní věk až 120 let.

Je třeba povolení k mýtné těžbě dřeva?

To závisí na tom, zda vlastník lesa hospodaří v souladu s Lesním hospodářským plánem nebo Lesní hospodářskou osnovou.

V případě, že ano, tyto dokumenty jsou pro lesníka závazné. Ovlivňují také množství dřeva, které se může vytěžit za konkrétní časové období (nejčastěji 10 let). Do těžby se započítávají všechny druhy těžeb, jak plánovaná mýtní, tak předmýtní a nahlodilá těžba. V tomto případě vlastník lesa nemusí žádat Orgán státní správy lesů o žádné povolení.

Nevyužívá-li vlastník lesa plán ani osnovu, je povinen žádat souhlas od Odborného lesního hospodáře. Pokud majitel lesa plánuje těžit více než 3m³ na 1 hektar za 1 rok, musí o souhlas žádat i orgán státní správy lesů, který může těžbu povolit nebo zamítnout.

Těžbu dřeva také upravuje Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonu (lesní zákon) v paragrafu 33. 

Jak probíhá proces u nás? 

Naše dřevěné stavby vyrábíme z kvalitního smrkového a borového dřeva, které má skandinávský nebo sibiřský původ. Proces výroby dřevěných staveb má několik fází. První je řezání dřeva na tvz. „fošny“, neboli řezivo, které se ukládá na sebe tak, aby přes něj mohl procházet vzduch. Následně dřevo prochází přirozeným a dlouhodobým sušením na volném prostranství po dobu tří let. Dále se dosušuje ve specializovaných sušičkách, aby jeho vlhkost nepřesáhla 14 – 16%. S pomocí moderních technologií materiál dále opracováváme a přeměňujeme na finální výrobek. Posledním ale neméně důležitým krokem je i impregnace dřeva ještě před tím, než se zahradní altán, domek či chatka dostanou k vám.

Dřevo je mimořádně oblíbený materiál s nekonečnými možnostmi využití. Pokud jste dosud měli nějaké dotazy týkající se dřeva, věříme, že po přečtení tohoto článku v tom máte o něco jasněji. Pokud byste však měli další otázky, případně by vás zajímala jiná zákoutí dřevěného světa, jsme tu pro vás. Klidně nám napište!